Více o aplikaci
Městský úřad Starý Plzenec
Smetanova 932
332 02 Starý Plzenec
IČ: 00257257
Dobrý den, jsem chatbot a jsem tu pro vás! Klikněte na ikonu a napište mi dotaz.
Založení města Plzně předcházela dlouhá existence staršího stejnojmenného sídliště položeného nad říčkou Úslavou.
Hrad Radyně patří k nejvýznamnějším památkám Plzeňska.
Železárny v Sedlci představují významnou technickou památku pocházející z období původní výstavby Waldstejnských železáren. Jsou cenným dokladem počátků průmyslové výroby na našem území.
Historie, stavební vývoj a patronátní souvislosti
Kostel sv. Jana Křtitele vznikl patrně na počátku 11. století a je tedy – po rotundě sv. Petra a po kostele Panny Marie na Malé Straně – třetím nejstarším kostelem ve městě. Jeho zakladatelem byl pravděpodobně přemyslovský kníže Jaromír.
Není známo, kdy a kým byl tento kostel původně založen. Kostel je uváděn v papežských análech v polovině 12. století.
Vzdělávání, a tím i školství, má v našem městě velmi dlouhou tradici. Již více než čtyři sta let mohou děti ze Starého Plzence i okolních obcí navštěvovat školu.
ŠKOLA – MĚŠŤANKA
Historie základní a mateřské školy Sedlec
Mateřská škola ve Starém Plzenci zahájila svou činnost 1. října 1945.
Historie budovy radnice, výrazně poznamenané slohem novorenesance 50. let 19. století, začíná rokem 1845, kdy byl Plzenec znovu povýšen na město s právem trhu, což mělo nepochybně vliv na oživení stavební činnosti celého městečka.
Organisace sociálně demokratická v Plzenci zakoupila v roce 1928 od Františka Vichy hostinec na Malé Straně, zvaný „U císaře rakouského“ za 118.000 Kč a přeměnila ho v lidový dům.
Panské neboli „poplužní“ dvory tvořily od středověku základ hospodaření vrchnosti. Sloužily jako správní i výrobní centra panství a bývaly vybaveny hospodářskými budovami, ovčíny, vepříny či pivovary.
Nejdůležitější dopravní stavbou, která zásadně ovlivnila rozvoj Starého Plzence, byla výstavba Dráhy císaře Františka Josefa (KFJB) spojující Vídeň, České Budějovice, Plzeň a Cheb. Jejím cílem bylo především propojení Vídně s plzeňskou uhelnou pánví a dále s Německem a severoněmeckými přístavy.
Zápis v kronice říká, že v roce 1790 dali plzenečtí postavit novou kašnu, opět dřevěnou.
Historie Mariánských sloupů obecně
Mariánské (morové) sloupy s vyobrazením světců vznikaly v Evropě od poloviny 16. do konce 18. století zejména jako poděkování za skončení morových epidemií (např. v Plzni roku 1681) a jako prosba o ochranu před dalšími.
Počátky využívání vody z pramenů v okolí dnešních Pumpiček sahají hluboko do minulosti Starého Plzence.
Tradice kulturních a divadelních aktivit v lokalitě Na Výrovně sahá již do období před druhou světovou válkou, kdy se zde v blízkosti lesní restaurace pořádaly společenské a kulturní akce.
Roku 1587, byla v Sedlci postavena železná huť, a to poblíž severní hráze již dříve vystavěné rozsáhlé vodní nádrže prostornější než oba dnešní rybníky.
Most přes řeku Úslavu patří již téměř dvě století k nejdůležitějším dopravním spojnicím Starého Plzence. Jeho podoba se v průběhu času proměňovala spolu s technickým pokrokem i rostoucími nároky na dopravu.
V osmdesátých letech 19. století v sedleckých železárnách rozšiřována výroba. Byla zavedena výroba válcovacích strojů pro válcování hrubých a jemných staniolových plechů.
Dominantní dům s číslem popisným 70 stojí v samém středu města Starý Plzenec a většina obyvatel jej zná pod tradičním označením sokolovna.
Dne 4. září 1921 se v hostinci „U Huclů“ (dnešní sokolovna) konala ustavující schůze fotbalistů SK Starý Plzenec.
Od nadšení několika jednotlivců k trvalé stopě v dějinách města.
Dělnická tělovýchovná jednota a kronika sportu a tělovýchovy
v Sedlci
Pivovarnická tradice ve Starém Plzenci sahá až do 15. století. Novodobý Staroplzenecký pivovar byl založen roku 1871, kdy se městys rozhodl vybudovat vlastní akciový pivovar.
Počátky nábytkářské výroby ve Starém Plzenci jsou úzce spjaty s osobností Rudolfa Vobořila, který přišel do Plzence ze Šťáhlav ještě před rokem 1930.
Prvním sídlem stanice byla hlavní budova Hlavního nádraží v Plzni. Již po roce se vedení přestěhovalo do tzv. „vily Dlouhých“ v Plzni-Božkově, v prostoru zhlaví koterovského seřaďovacího nádraží.
Mohlo by Vás zajímat
