Více o aplikaci
Městský úřad Starý Plzenec
Smetanova 932
332 02 Starý Plzenec
IČ: 00257257
MěstoStarý Plzenec
Byl založený podle pověsti pravděpodobně svatým Vojtěchem. Když se sv. Vojtěch v roce 992 vracel z Říma zpět do Čech na prosbu Boleslava II., přišel do jednoho města (jak vypravuje kronikář Bruno z Querfurtu o Staré Plzni), kde jej Boleslav II. očekával, a viděl zde v neděli rušný trh. Velmi se zarmoutil a řekl těm, kdo jej provázeli s výčitkou: "Hle, pěkný váš slib!
Místo bývalého kostela sv. Blažeje
Vznikl v 11. – 12. stol., několikrát pobořen a znovu obnoven. Poslední přestavba byla provedena barokním plzeňským stavitelem Jakubem Augustonem ml. v 1. třetině 18. stol.
Tato církevní stavba vznikla patrně na počátku 11. stol. a je tedy po rotundě sv. Petra a Pavla a po kostele Narození Panny Marie na Malé Straně naším nejstarším kostelem. Jeho zakladatelem byl patrně přemyslovský kníže Jaromír, který byl údělným knížetem Plzeňského knížectví, a to hned dvakrát: v roce 1003 a kolem roku 1020. Dále v roce 1003 založil v Plzenci na dnešním náměstí druhé tržiště (první bylo u kostela Panny Marie). Víme určitě, že tento kníže byl ctitelem sv. Jana Křtitele (založil na vrchu Velíz u Berouna benediktinský klášter a kostel, zasvěcený právě tomuto světci).
Za východním valem mimo hradiště bývalo předhradí, kde stával šlechtický purkrabskýdvorec s kostelem svatého Kříže, jehož základy byly rovněž odkryty v roce 192l. Kostel založený ve 12. století pravděpodobně Drslavem I., kastelánem na hradě v Plzni, byl větší než kostel svatého Vavřince.
Postaven v 11. století v sousedství bývalého hradiště. Tento románský kostel byl obdélníkový a zakončený poloválcovou apsidou. Několikrát přestavován. Při průzkumech zde byly nalezeny zbytky dlaždic tzv. vyšehradského typu pokračovat za slova „tzv..vyšehradského typu“ které se shodují s románskými dlaždicemi kostela sv. Vavřince na Vyšehradě.Je na nich nápis Nero a obraz císaře, který je symbolem antikrista a také fantastická zvířata znázorňující podle středověké typologie apokalyptické šelmy, symbolizující pohanská božstva, po nichž měli novokřesťané šlapat. Kostel tedy neměl být jen němou okrasou domu Božího, nýbrž i výmluvnou „čítankou“ pro věřící lid.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
