Poznejte novou osobnost ZŠ a MŠ Sedlec

Změna ředitelky základní školy je pro město, jeho obyvatele, děti a rodiče i zaměstnance školy velkou událostí a vzbuzuje mnoho zvědavosti. Považujeme tedy za samozřejmost vám tuto novou osobnost představit rozhovorem, na který pak navážeme v dalším čísle Radyňských listů.

Mgr. Vendula Sudová svými profesními kvalitami ve výběrovém řízení jednoznačně přesvědčila komisi, která ji vybrala, aby se stala novou ředitelkou ZŠ a MŠ v Sedlci.

Ve školství nejste žádný nováček, ze školy 31. ZŠ Elišky Krásnohorské, kde působíte víme, že patříte mezi velmi žádané učitelky, srdcaře a oblíbené kolegyně. Je pro vás komorní prostředí malé školy velká změna? S jakými zkušenostmi do naší školy přicházíte?

Vystudovala jsem učitelství 1. stupně, zde na ZČU a později si dodělala aprobaci učitelství AJ na 1. stupni. Prostředí menších škol znám dobře, učila jsem nejprve na školách ZŠ Zbiroh a ZŠ Broumy, které se svou velikostí sedlecké škole blíží. Po přistěhování do Plzně potažmo do Starého Plzence jsem začala učit na 31. ZŠ Elišky Krásnohorské, kde působím dodnes.

Jsem šťastný člověk, vybrala jsem si profesi, která mě stále hodně baví a vnímám ji jako poslání. Mám ráda, když má učení spád a hlavně, když to děti baví. Vymýšlím ráda nové projekty, zapojuji se do různých programů, sleduji trendy a nové možnosti.

Žijete ve Starém Plzenci. Co tady máte ráda a co ráda děláte, když zrovna neučíte?

Ve Starém Plzenci žijeme s rodinou 7 let. Společně s manželem vychováváme dceru, která navštěvuje základní školu ve Staré Plzenci a také 2 syny, které máme od mala ve střídavé péči.

Obdivujeme okolní přírodu, do které často unikáme. Ráda sportuji a cestuji. Ve volném čase spolupořádám sportovní akce pro handicapované děti a děti z dětských domovů. Například letní sjíždění Berounky, organizování sportovních závodů, pořádání besed na ZŠ s handicapovanými sportovci či muzikoterapie s handicapovanými dětmi. Tato setkání jsou vždy pro obě strany velmi obohacující.

1.8. nastoupíte jako nová ředitelka do ZŠ a MŠ v Sedleci. Jak školu vnímáte v současné době? Jaká je vaše vize školy?

Na práci se velmi těším! Jsem si ovšem vědoma také toho, že každá změna je vždy citlivě vnímána okolím. Rezonující zprávy o rázných změnách, které údajně budu provádět, třeba organizační či personální, mě překvapily, ale na druhou stranu vidím, jak je tato škola důležitá pro všechny, kteří jsou s ní spojeni a jaký vzbuzuje zájem. To je dobré znamení. V sedlecké škole je rodinné prostředí, příjemné klima a vzájemná otevřenost mezi školou a rodiči i žáky. Dobré a otevřené vztahy se všemi včetně kolegů ve škole jsou i pro mne velmi důležité a měly by být zachovány.

Práce učitele je náročná a zodpovědná. Ke svým novým kolegům plánuji přistupovat individuálně, s každým z nich se chci osobně poznat, promluvit si o jeho práci a možnostech rozvíjení. Velice se mi líbí myšlenka „Bez spokojených učitelů nemůžou být spokojení žáci.“ Jsem přesvědčená, že spokojený učitel dokáže dětem nabídnout toho nejlepšího průvodce vzděláním. Proto považuji za svůj úkol pedagogy podporovat a snažit se předejít jejich vyhoření.

Přestože nastupuji až 1. 8. měla jsem možnost školu navštívit a budoucím kolegům se představit. Škola má kvalitní pedagogický sbor a rodiče, kteří školu ochotně podporují. Je vidět, že žáci do školy chodí rádi a spolupráce mezi učiteli a rodiči funguje.

Ráda bych škole nabídla určitý směr, kam se posunout a rozvíjet například zapojením se do zajímavých projektů nebo propojení výuky s přírodou, jelikož škola disponuje krásnou zahradou.

S jakými pocity budete ráno 4. 9. vstávat?

Upřímně? Bez prvotního přirozeného stresu se nejspíš neobejdu. Ale jelikož stres mě většinou vyburcuje k výkonu, budu doufat, že to zafunguje i tentokrát. Velmi se na 4. září těším. Je to den, kdy se škola otevře dětem a věřím, že se nám během srpna podaří společně s celým pracovním kolektivem připravit vše co nejlépe a bude to dobrý start nového školního roku.

Autor rozhovoru: Zdeňka Ratajová