Keltská móda ve Starém Plzenci

Keltská móda ve Starém Plzenci 19.2.26

    Přednáška Keltové a mohyly na Hůrce byla ve svém závěru zpestřena maličkou přehlídkou keltské módy z období halštatu (asi 800 – 450 př.n.l.) a laténu (450 – 6 př.n.l.). Seznámili nás s ní zástupci keltských sdružení Latéňáci a Vousův kmen. Rekonstrukce dobových oděvů a pokrývek hlavy z tohoto období však není jednoduchá, protože v našich klimatických poměrech se původní materiál nezachoval. Dochovaly se pouze fragmenty otisků látek na zbraních (meče a dýky bývaly v hrobech do nich zabaleny). Vychází se z vyobrazeních, nalezených na nádobách na vodu.

Nejprve vystoupil Vousův kmen, reprezentující období halštatu. Začalo se předvedením těch nejdražších částí keltských oděvů, a sice ručně tkaných vlněných plášťů. Zhotovení pláště na vertikálním stavu trvalo několik měsíců, používala se samozřejmě ručně spředená vlna, barvená do různých odstínů hlavně hnědé, ale i jiných barev. Barvilo se různými většinou přírodními materiály, barvy se ustalovaly dokonce  dokonce i lidskou močí. Některé barvy je obtížné napodobit, například modrou. Typicky kostkované vzory z keltské tradice můžeme dodnes  najít ve Skotsku. Keltský plášť, na levé straně sepjatý velkou sponou, v zimě hřál a za deště chránil. Jedinou nevýhodou bylo, že pak na povrchu nasákl vodou tak, že ztěžkl na váhu několika kilogramů. Plášť byl považován za velmi cennou věc, sloužil léta a býval udržován i opravován. Spodní  oděvy i ženské šaty se tkaly ze lnu, ale i z dalších surovin.. Pokrývky hlavy  - klobouky a čepice - Keltové zhotovovali z ovčí plsti.

     Spony na sepnutí plášťů či dlouhých šatů, zvané fibuly, mívali keltští muži ze železa a ženy z bronzu. Samozřejmě ti nejbohatší mívali spony za zlata, ale to byla výjimka.(Podle měnících se tvarů spon a detailů lze keltské spony dobře datovat.) Velmi oblíbené byly spirálovité spony  a z období laténu se zachovaly spony, zdobené emailem. Keltští muži nosili pod svrchní oděv tuniku i kalhoty, ženy byly oblečeny do dlouhých šatů, oblékaných přes tuniku. Oblíbené byly karetky – hlavně v období laténu -, tj. úzké lněné pásky, tkané na destičkách-karetkách. Karetkovými pásky se lemovaly oděvy i pláště, ženy je nosily na přepásání šatů. Bohatší muži i ženy nosily široké či úzké kožené opasky, často různě zdobené. Ženy se zdobily kromě náušnic (či záušnic) náhrdelníky z jantaru: vždyť přes naše území procházela jantarová stezka, vedoucí z Pobaltí směrem na jih, do Itálie. Jantar byl považován za zdroj energie i léčivé moci, hlavně působící proti bolesti. Keltové dokázali zpracovávat na korále i skleněnou surovinu, dovezenou k nim patrně z Fénicie. Skleněné perly dál barvili přidáváním různých kysličníků železa.

    Zajímavou ozdobou z doby laténské, oblíbenou u žen i mužů, byly vyleštěné černé náramky z tzv. švartny, tj. z lupku (tj. z hmoty, podobající se černému uhlí), pocházející z našeho území.

    Nejprestižnější ozdobou, značící vysoké postavení ve kmeni, byl nákrčník zvaný torques: u nás se našly bronzové, ale jinde i zlaté.

p.s. Najdete-li dnes na internetu nabídku karetek na tkaní či kopií keltských korálků, vzpomeňte si na fakt, že naše DNA není převážně slovanská, ale keltská…byli to naši předkové.

Anna Velichová

Foto: autorka